Příběh tohoto jména se začal psát za druhé světové války na Slovensku. Tehdy si můj děda Ľudovít a jeho bratři Laco a Karol, rozhodli změnit své německy znějící jméno Neururer na Horský. Udělat to v té době chtělo určitě nemalou dávku odvahy. Zvlášť když vezmu do úvahy, že Laco byl v té době důstojníkem Slovenské armády...
Neznám bohužel podrobnosti, jak se to tehdy přesně stalo. Vím jen tolik, že se později potkali na Ukrajině ve Lvově a pak si pod československou vlajkou probojovávali cestu domů...
...příběh tohoto jména měl v Česku skončit v červnu 2008, když děda, poslední z bratrů, zemřel. Nechci, aby se tak stalo a jméno Horský zaniklo. V knížce i ve svém životě vystupuji pod svým vlastním jménem. Dovolte mi proto, abych alespoň přijetím uměleckého jména Martin Horský vzdal čest těm, kteří jej nosili a již nejsou mezi námi – bratrům Horským...
Martin Bobek
P. S. Taky o mně.